Turistické cíle v okolí obce Hradec-Nová Ves

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Historická budova radnice v pozdním klasicismu. Původně postavena v renesančním slohu r.1560 s barokní věží, která byla po požáru v r.1821 stržena.

Barokní budova radnice z r.1710 s renesančním jádrem z r. 1610 uprostřed centrálního Masarykova náměstí. Po r. 1841 klasicistní úpravy fasády. Obdélná patrová budova s věží s lucernou je dodnes sídlem městského úřadu.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Lázně založeny Johannem Schrothem v roce 1829. V r. 2013 ukončena činnost, r. 2017 obnova lázní. Léčba obezity, kožních onemocnění a především lupénky.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.

Pseoduklasicistická dvoukřídlá vila, někdy rovněž nazývaná zámečkem, kterou vybudoval v roce 1881 Alois Gross. Dnes je v opravené vile umístěna mateřská školka.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, připomínka epidemie moru r. 1713, s bohatou výzdobou (mj. sv. Šebestián, Karel Boromejský, Roch, František Xaverský, andílci, sedící Bůh Otec s Kristem na kříži a holubicí). Stojí v místě pomníku padlým za 1. sv. války z roku 1935, zničeného roku 1945.

Barokní socha Panny Marie na sloupu z r. 1777.

Barokní pískovcová socha Panny Marie Immaculaty v obvyklém znázornění, od neznámého autora, je datovaná chronogramem do roku 1739. Na podstavci jsou v kartuších 3 nápisy v latině a němčině. Sochu nechal vytvořit Jan Thal. Památkově chráněná od roku 1958.

Rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého souvisí s povodní v r, 1766. Na žulovém podstavci zdobeném kartuší jsou pískovcové postavy světce a dvou sedících andělů. Kolem bylo původně 9 kamenných sloupků propojených kovovými řetězy, dnes nahrazených ozdobným plůtkem. Od r. 1958 je památkově chráněné.