Turistické cíle v okolí obce Písařov

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Jablonném nad Orlicí je hodnotná kamenicko-sochařská práce neznámého autora z doby kolem poloviny 19. století. Od r. 2004 je chráněno jako kulturní památka.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Hrad se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. V 15. a 16. století přestavován Žerotíny. V roce 1669 vyhořel, byl však ještě obnoven. V 19. století devastován a v letech 1840–80 definitivně přestavěn pro školské účely.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Tvrz prvně zmiňovanou r. 1578 založil asi Bedřich Odkolek z Oujezdce nebo jeho syn Fridrich krátce před tím. Po připojení k panství Lichtenštejnů v 17. století tvrz ztratila význam. Počátkem 18. století budova vyhořela. Dnes slouží potřebám střední odborné školy.

Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky z r. 1587 (dochován figurální portál). V l. 1653–1771 v majetku Žerotínů. Po r. 1812 v majetku Teschů, za nich r. 1857 empírově přestavěn. Od r. 1861 v majetku dr. E. Ulrycha, od r. 1938 spol. Lada (Baťa). Po r. 1945 internát, v současnosti ubytovna.