Turistické cíle v okolí obce Libivá

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Historicky hodnotná klasicistní stavba. Jednopatrový dům postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou. Nad vchodem do sklepa novodobě doplněn balkón. Z východní strany novodobě přistavěna zděná brána, ze západní strany garáž. Fara zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.

Goticko renesanční tvrz Pročků ze Zástřizl z poč. 16. století, před r. 1580 přest. na zámek. Od r. 1623 je zámek sídlem velkostatku olomoucké kapituly. Po 30leté válce opraven a přestavěn barokně na patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou.

Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.

Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.

Kostel Husitského sboru z roku 1933. Stavitel Josef Sova.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Modlitebna Církve československé husitské vznikla r. 1953 přestavbou budovy rolnické mlékárny. Kromě modlitebny byl v budově i byt pro faráře s rodinou.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.