Turistické cíle v okolí obce Potštát

Kaple sv. Alfonse byla postavena v r. 1842 za finančního přispění hraběte Aloise z Lichtenštejna. Stavba zanikla po r. 1950. Dnes ji připomíná pouze lipová alej vedoucí ke hřbitovu a malá informační cedule.

Kaplička prvně doložená v 2. pol. 17. stol. byla počátkem 18. stol. barokně přestavěna. Po začlenění území do vojenského prostoru se proměnila ve zříceninu. V r. 2006 došlo k zahájení obnovy kaple a 21. července 2007 byla slavnostně vysvěcena světícím biskupem Josefem Hrdličkou.

Barokní zděná kaple byla postavena r. 1718 náhradou za dřevěnou svatyni z roku 1660. Počátkem 21. století prošel rekonstrukcí jak exteriér tak interiér kaple. V kapli obraz P. Marie z r. 1726. Bohoslužby se konají na svátek sv. Antonína. U kaple stojí socha sv. Augustina z roku 1810.

Kaple sv. Floriána pochází z roku 1825. Jednoduchá neorientovaná stavba s čtverhrannou lodí a odsazeným půlkruhovým presbytářem, na střeše sanktusník zakončený křížkem. Před vchodem do kaple kamenný kříž pocházející z roku 1890.

Barokní kaple sv. Isidora příslušející k libavské farnosti byla postavena na náklady Heroltovic k r. 1770. Kolem r. 1952 bylo odvezeno vybavení. K úplné demolici památky došlo až někdy v letech 1970-1980.

Kaple byla postavena r. 1695 jako součást městského špitálu sv. Anežky za podpory místního děkana Jiřího Balšánka. Zajímavým prvkem kaple je oktogonální (osmiboká) kupole s lucernou, autorem stavby je pravděpodobně architekt G. P. Tencalla. Oltář vyzdobil obrazy r. 1858 malíř Ignác Berger.

Barokní kaple sv. Peregrina na nábřeží Bečvy je součástí lázeňské kolonády lázní Teplice nad Bečvou. Postavena v r. 1775 Karlem z Dietrichštejna.

Hřbitovní kaple sv. Petra pochází z roku 1698. V době socialismu necitlivě přeměněna v obřadní síň. Dochováno několik cenných náhrobků ze 17.-20.století.

Barokní kaple sv. Rocha z r. 1716, jako připomínka morové epidemie v Lipníku nad Bečvou.

Barokní lidová stavba z poloviny 18. století

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Poslední a pravděpodobně i jediný mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Tereziánským zákoníkem (1765) bylo menším městům odebráno hrdelní právo a tak tady zdejší kat už jen dožil. Katovna poté začala nezadržitelně chátrat.