Turistické cíle v okolí obce Uhřičice

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Bývalý zájezdní hostinec z počátku 19. století. Roku 1849 zde J. Mánes maloval hanácká děvčata. Od roku 1911 budova secesně přestavěná, dnes Městské vzdělávací a informační centrum.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.