zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Přerov
Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.
Čtyřkřídlý pozdně barokní zámek s čtyřbokou věží nad hlavním portálem, postavený Antonínem hrabětem Magnisem v druhé pol. 18. století na místě mladší přestavlcké tvrze.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vranovice
Přírodní rezervace Blátka s rozlohou asi 84 ha byla vyhlášena v r. 1985. Jedná se o lokalitu kolem Kelčického potoka s loukami, mokřinami a lesem s výskytem chráněných rostlin.
Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kroměříž
Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži byl vybudován v letech 1905–1909 podle projektu H. Gessnera. Stylově jednotný areál reprezentuje v českých zemích zcela výjimečný urbanistický soubor staveb ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.
Renesanční stavba ze 2. pol. 16. století s průčelní věží. R. 1611 upravena za přispění Františka z Dietrichštejna. Po r. 1850 necitlivé stavební úpravy. Po r. 1945 obnovena atika i předsazené schodiště z náměstí.
Renesanční dům ze 2. poloviny 16. století na starších gotických základech. Cenný svou sgrafitovou výzdobou. Za regenta Jana Mikuláše Reitera z Hornberka r. 1649 spojen se sousedním domem.
Původně tvrz z r.1565. R.1720 postaven barokní zámek. R.1790 zámek zbořen a kol. r.1820 postaven nový empírový. V l. 1841 a 1850 vyhořel. R.1892 opraven v novoromantickém stylu. V r.1922 přestavěn na školu a přestavbami ztratil ráz panského sídla.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kroměříž
Rodný dům významného malíře 20. stol. Maxe Švabinského (1873–1962). Narození umělce připomíná bronzová pamětní deska na domě (autor Josef Šejnost), která byla slavnostně odhalená r. 1933 při příležitosti 60. narozenin M. Švabinského. Tvorbě umělce se obsáhle věnuje místní muzeum.