Turistické cíle v okolí obce Zábeštní Lhota

Barokní kostel (kaple) Svatých schodů byl postaven v r. 1702 na okraji kláštera františkánů. V r.1785 byl klášter zrušen a kostel odsvěcen. V letech 1799-1802 byl kostel přestavěn na učitelský ústav. Později budova patřila akademickému spolku Žerotín. Objekt je kulturní památkou.

Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Kožušany pochází z roku 1297. Kříž stojící před kaplí sv. Anny pochází z r. 1888. Na dříku reliéfy sv. Štěpána a sv. Cyrila s Metodějem. Na zadní straně latinský nápis. Památka místního významu.

Kříž stojí osamoceně u hlavní silnice. Byl dlouhá léta ztracen v hustém houští. Kovová část památky místního významu byla při opravě dobově určena a vyhotovena. Opravy provedl kamenosochař Martin Beneš.

Kříž uprostřed hřbitova ve Velkém Týnci. Na podstavci kříže vročení 1834. Pískovcový kamenný kříž stojí na masivním podstavci s reliéfem a ukřižovaným Ježíšem Kristem. V roce 2012 prošel kříž generální opravou a restaurováním.

Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.

Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.