Turistické cíle v okolí obce Soběšín

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájena jeho oprava.

Rozhledna Špulka, vystavěná ze dřeva, oceli a kamene podle plánů arch. Ivety Torkoniakové v letech 2013-2014, je vysoká celkem 46,4 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 30 m vede 151 schodů. Od otevření 26.4.2014 je volně přístupná. Název dostala podle podoby s cívkou na nitě neboli špulkou.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Zbytky hradu, poprvé písemně doloženého v roce 1402, kdy jej obléhal a pobořil císař Zikmund. Po tomto obléhání nebyl hrad již obnoven a roku 1730 na jeho místě vznikl barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Zámek byl postaven kolem roku 1907 na místě starší stavby z roku 1818, později byl součástí zemědělského družstva. V dnešní době zámek chátrá.

Studánka sv. Anny byla dlouho neudržovaná, v roce 2011 ji však obnovil a přístup k ní upravil Sbor dobrovolných hasičů Trhového Štěpánova. Dne 7.8.2011 se u studánky konala slavnostní pobožnost a byla posvěcena farním vikářem, Msgr. Markem Martiškou. Studánka leží na zelené turistické trase.

Barokní synagoga z roku 1798 přestavěná v orientálním stylu v roce 1913. V interiéru se dochovala původní dlažba, lavice, mosazné nástěnné svícny, klenba sálu a vitráže osmi oken. Dnes motlitebna Církve československé husitské.

Synagoga z poč. 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. R. 1856 zvětšena. Bohoslužby do 30. let 20. stol., poté skladiště, kadeřnictví a byty. Od r. 1995 ve vlastnictví Židovské obce v Praze, slouží jako muzeum.

Zřícenina hradu. Zakl. poč. 14. stol. Arnošt z Kouniců. V drž. pánů z Talmberka do 2. pol. 15. stol. R. 1473 maj. Bedřich Ojíč z Očedělic a r. 1487 Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Zpustl pravd. poč. 16. stol. – r. 1533 pustý.

Tomáš Sohyer z Windmühle postavil zámek po r.1651. Původní podoba není známa. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu. V současnosti bez využití, chátrá, spěje k zániku. Úpravami budova zbavena původní výzdoby.