Turistické cíle v okolí obce Luková

Dům postaven na základech dvou starších středověkých domů. V pol. 19. stol. za majitelů Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové byla do průčelí domu vsazena plastika koně a od té doby se vžil název dům "U Černého koně" nebo "U Černého koníčka"

Dům U Tří králů naproti zámku, je od svého vzniku v 17. století nadále věrný svému poslání. Dodnes slouží k šenku a ubytování.

Měšťanský dům s gotickým jádrem ze 13. stol. se prvně zmiňuje r. 1362. Koncem 16. stol. byl E. Silbachem výrazně renesančně přestavěn. Po r. 1739 v majetku T. Hirsche – pravděp. tehdy opatřen domovním znamením jelena. V průběhu let byl opakovaně stavebně upravován. V 19. stol. přistavěno 3. patro.

Na místě gotických domů postaven koncem 16. stol. renesanční palác. Po pol. 19. stol. dům upravován, renesanční dispozice s architektonickými detaily zachována. Další úprava v l. 1867–71, sochařská výzdoba nedotčena. Honosný kamenný vstupní portál.

Lobodický mlýn se prvně uvádí v r. 1600. Současná hlavní budova vznikla zřejmě v r. 1704 a v r. 1827 byla zrekonstruována. V r. 1905 mlýn vyhořel a v r. 1908 byl přeměněn na vodní elektrárnu pro město Kojetín. Elektrárnu dodnes pohání Kaplanova turbína z r. 1932.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Tafelberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Později objekt sloužil Vojenskému opravárenskému podniku. V současnosti je tato kulturní památka využívána řadou firem.

Fort IV je zachovalá pevnůstka fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V zemní podobě byla pevnůstka vybudována roku 1850, ale kvůli nevhodnému podloží pro zděnou přestavbu byla srovnána se zemí. V letech 1856 - 1866 byl postaven zděný fort IV na jiném místě.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.

Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.

Pevnůstka byla vybudována v l. 1857- 1863 podle projektu podplukovníka Ladislava Mareše jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. Později sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté byla postupně zbořena.

Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.