Turistické cíle v okolí obce Přerov

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Zmizelá tvrz z poloviny 14. století, která zanikla pravděpodobně během třicetileté války (1618-1648). Tvrz nejspíše stávala v místě dnešního domu č.p. 1.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.

Dům U Tří králů naproti zámku, je od svého vzniku v 17. století nadále věrný svému poslání. Dodnes slouží k šenku a ubytování.

Lobodický mlýn se prvně uvádí v r. 1600. Současná hlavní budova vznikla zřejmě v r. 1704 a v r. 1827 byla zrekonstruována. V r. 1905 mlýn vyhořel a v r. 1908 byl přeměněn na vodní elektrárnu pro město Kojetín. Elektrárnu dodnes pohání Kaplanova turbína z r. 1932.

Unikátní železniční památka bývalé Severní dráhy ve vsi Slavíč. Tunel postaven v letech 1845-1846, ukončení provozu v roce 1895.

Barokní kašna se sochou sv. Floriána ve východní části náměstí, datována do r. 1699.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.

Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.

Pevnůstka byla vybudována v l. 1857- 1863 podle projektu podplukovníka Ladislava Mareše jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. Později sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté byla postupně zbořena.

Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.