Turistické cíle v okolí obce Přerov VI - Újezdec

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Pozdně barokní zámek postavený po r. 1765 v místě stržené gotické tvrze. Po požáru r. 1779 opraven. Zámek je obdélná jednopatrová stavba s rizality po stranách nádvorního průčelí. Hlavní průčelí zdůrazněno mělkým rizalitem se vstupním portálem.

Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.

Zaniklý Viklický hospodářský dvůr byl založen r. 1590 Pernštejny jako jejich největší dvůr. R. 1887 dvůr koupil David Gutmann a jeho syn Dr. Vilém Gutmann zde založil úspěšný chov býků. Po 2. sv. válce byl v majetku JZD. R. 1993 byl prodán za účelem zřízení rekreačního areálu a budovy byly zbourány.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.

Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.