sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Velké Albrechtice
Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.
Funkcionalistický Husův sbor Církve čs. husitské byl postaven v l. 1932–33 (Ing. arch. Josef Kittrich). Stůl Páně vytvořil Ing. arch. E. Rabenstein, Kristus na kříži je dílem řezbáře Fr. Koupana, fresky M. Jana Husa a J. A. Komenského prof. J. Obšila. Sbor poničen bombardováním r. 1945, opraven.
Funkcionalistická stavba Husova sboru s modlitebnou a zvonicí dle projektu J. Dvořáka a C. Kučery na Jeronýmově ulici ve Slezské Ostravě. Základní kámen položen 13. 7. 1924.
Bývalá úklonná štola a výdušná jáma Bedřich ve Slezské Ostravě. Založena r. 1835. Konečné hloubky 199 m dosáhla v r. 1902, kdy byla zlikvidována hlušinou.
Zasypaná jáma Josef příslušející k dolu Anselm (nyní hornické muzeum OKD) v Ostravě - Petřkovicích, při naučné stezce na vrch Landek. Má podobu kráteru o průměru cca 10 m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Hrabůvka
Původně dělnická kolonie, postavena v l. 1926–1932 Vítkovickými železárnami podle J. Freiwalda. Jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Dnes po rekonstrukci nejatraktivnější bydlení. Některé domy jsou kulturními památkami.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Bílov
Původně dřevěná rozhledna, která zde stála do 50. let 20. stol. Poté vystavěna nová, železobetonová, společností T-mobile. Výška 62,3 m; ve 26,2 m se nachází vyhlídkový ochoz. Rozhledna přístupná od 18. 5. 2006.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Drobná kaple zajímavá díky erbu Františka Jindřicha Řeplínského z Berečka a jeho ženy Valburgy Kotulínské z Kotulína v průčelním štítě. František Jindřich Řeplínský vlastnil panství Studénka v l. 1722–54. Z této doby pochází i kaple.
Kaple, která patřila původně k městskému špitálu, se prvně zmiňuje r. 1465. Gotická, patrně z části dřevěná kaple byla barokně přestavěna r. 1726. Špitál byl zbořen r. 1945. Do dnešní podoby byla kaple přestavěna při úpravě na obřadní síň města v l. 1969-1971. R. 1990 přistavěna novodobá předsíň.
Kaple sv. Barbory (původně Panny Marie Czestochowské) z 80. let 19. stol v areálu Hornického muzea OKD. Původně stávala při Českobratrské ulici, kde zchátrala a byla v r. 1991 přemístěna a rekonstruována.
kaple Řeplínských z Berečka
