Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Šeberov

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Novostavba kostela v letech 2001-2003 nahradila zbořenou provizorní kapli stejného zasvěcení z roku 1932. Jeho loď v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost sv. Alžběty, v průčelí dominuje otevřená zvonice ve tvaru otevřeného rámu završeného pozlaceným křížem.

Kostel postaven v letech 1934-1935. Neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí. Zakončena vysokým latinským křížem. Loď obdélná. Nad střechu vystupuje sanktusník. Na stěnách křížová cesta. V předpolí kostela národní hřbitov. Kostel je památkově chráněn.

Katolický kostel pro východní část Žižkova postavený roku 1911 v secesním slohu, ovlivněném beuronskou školou.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226–36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.

Kostel byl založen r. 1332. Po husitských válkách zde byl znovu potvrzen samostatný farář až r. 1722. Kostel byl na popud faráře J. A. Horníka v l. 1731-1736 zvětšen. R. 1759 ho Marie Terezie Savojská dala opravit. Báň věže pochází z r. 1884. Jednolodní kostel má vnitřní vybavení z 18. a 19. stol.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Prostý jednolodní kostelík, pocházející z počátku 14. století, barokně přestavěn v roce 1732. Vnitřní vybavení je rokokové.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.