Turistické cíle v okolí obce Podveky

František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.

Majitelem bývalé vodní tvrze byl Mikuláš Divůček z Jemniště a Cimburka. Před r. 1593 tvrz přestavěli páni z Říčan na renesanční sídlo. Po výstavbě nového barokního zámku sloužil k ubytování panských úředníků.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Zbytky gotického hrádku zvaného Starý hrad založeného asi s městečkem v roce 1352. Jeho historie ovšem není jasná. Dochovány příkopy, zbytek hradby a suterén půlválcové věže.

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Pozdně barokní kaple s maurskými prvky ze 40. let 18. století. Sloužila jako kostnice, po roce 1816 jako márnice.

Historicky mladá kaple postavená v dobovém stylu dle inspirace z obrázkového kalendáře. Vnitřní interiér obsahuje některé prvky kostela ze zatopených Dolních Kralovic, ve věžičce se pak nachází elektricky ovládaný zvon, oznamující poledne a klekání.

Kaple z let 1891–92, postavená na místě starší dřevěné zvoničky. Čtvercová stavba s jehlancovitou střechou zakončenou zvonicí. Postavena současně s hasičskou zbrojnicí, která k ní z jižní strany přiléhá.

Drobná pozdně barokní kaple z konce 18. století na okraji městečka u nového hřbitova.

Zřícenina kaple a letohrádku sv. Jana Křtitele spolu s eremitáží a letohrádkem postavené na příkaz hraběte Františka Šporka roku 1697-1698. Kapli obklopoval malý klášter mnichů pavlánů. Vše zaniklo po požáru v roce 1894.

Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.

Výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, při staré cestě, tvořící spojnici Sázavského kláštera s Prahou. V kapličce býval obraz sv. Prokopa malovaný na dřevě, kopie zázračného obrazu z roku 1638.