Turistické cíle v okolí obce Domašov u Šternberka

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Rozhlasový a televizní vysílač stojící nedaleko olomoucké městské části Radíkov byl postaven v letech 1972 – 1979.

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Na poč. Zoologické zahrady byl zookoutek, zřízený v 50 letech 20. stol. v centru Olomouce. Poté byla v l. 1952-56 vybudována Zoo na dnešním místě. V 70. letech se rozrostla téměř do dnešní podoby. V 90. letech 20. stol. bylo mnoho pavilonů moderně zrekonstruováno a mj. byla postavena obří akvária.

Na katastrální mapě obce Příkazy z r. 1834 je zakresleno 33 žudrů, z nichž se dodnes zachovaly pouze dva. Jedním z nich je tzv. malý žudr č.p. 26 z 18. století. Od r. 1958 je kulturní památkou ČR.

Velký žudr je jedním ze dvou dochovaných žudrů v obci Příkazy z původního počtu 33. První doklad o jeho existenci pochází z roku 1834.

Zajímavá zvonice z r. 1930, původně majetek církve československé husitské, později obce. Stavitel Alois Koš z Přáslavic.