Turistické cíle v okolí obce Újezd

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Současná usedlost byla postavena počátkem 20. stol. na místě, kde údajně stávala tvrz a později kapitulní statek. Stavba vznikla pro rolníka Františka Hudce podle plánů stavitele Josefa Bracha z r. 1900. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.

Kaplička u osady Pinda je prvně prokazatelně doložena ve III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878. V půlkruhově zaklenuté zamřížované nice na čelní straně kapličky je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.

Výklenková kaplička a smírčí kříž spolu tvoří jeden památkový soubor. Smírčí kříž je dokladem jedné z forem výkonu trestu zřejmě z 16.-17. století. Výklenková kaple je drobnou lidovou architekturou sakrálního charakteru z počátku 19. století.

Rozhlasový a televizní vysílač stojící nedaleko olomoucké městské části Radíkov byl postaven v letech 1972 – 1979.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.