Turistické cíle v okolí obce Újezd

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého byl vztyčen r. 1709, obec v té době patřila kartuziánskému klášteru. Korintský sloup se sochou na členěném podstavci, na dříku sloupu je akantová kartuš s lp. 1709, socha sv. Jana se vynořuje z oblak s hlavami andělíčků. R. 2012 okolí sloupu parkově upraveno.

Sloup se sousoším Vyučování Panny Marie najdeme asi 30 m od silnice v poli. Sloup pochází z r. 1850. Autor není znám. Materiál sloupu je pískovec.

Centrum ekologických aktivit Sluňákov bylo zal. městem Olomouc r. 2006, navazuje na činnost nadace a občanského sdružení Sluňákov (od r. 1989). Nízkoenergetický dům centra byl postaven v l. 2006-07 (hlavní cena Grand Prix architektů r. 2007- architekti O. Hofmeister, P. Lešek, R. Brychta, A. Halíř).

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Obec Senička leží na okraji Hané v předhůří Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o obci je z roku 1348. Roku 1995 obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Socha Panny Marie z roku 1901.

Socha Immaculaty na náměstí v Ryžovišti pochází z roku 1733. Jde o dílo sochaře Josefa Winterhaltera. Železnou mříž obklopující sochu vyrobil někdejší starosta a kovář Franz Jäkel.

Barokní socha sv. Floriána z r. 1768 stojí v centru obce Nákla na takzvaném Okolisku. Původně stála na jeho okraji, ale při celkové rekonstrukci návsi r. 2014 byla socha přemístěna do jeho středu.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Pozdně barokní plastika umístěna na nízkém krychlovém soklu s mocnými bočními volutami. Stojící postava světce v kontrapostu s obnaženou levou nohou a odhalenou hrudí. U nohou světce sedí beránek. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Kamenosochařská barokní práce sakrálního charakteru datovaná 1716. Na základně umístěn hladký sokl přecházející v hranol ukončený profilovanou římsou. Na čelní straně kartuše s reliéfem znázorňujícím svržení z mostu. Postava světce prostovlasá s hlavou zdviženou vzhůru. Památkově chráněna od r. 1964.