Turistické cíle v okolí obce Nenakonice

Památník významného českého myslitele, biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava (20.2.1523, Přerov - 24.11.1571, Moravský Krumlov), který se nachází na Horním náměstí v Přerově. Pomník vytvořil r. 1923 akademický sochař František Bílek.

Pomník básníka Jiřího Wolkera z r. 1951 od ak. sochaře Antonína Kalvody. Socha je zapsána jako kulturní památka. Samotný básník patří mezi historicky významné postavy města Prostějova a české literatury.

Pomník letecké tragedie z 10.11.1998, kdy na úpatí Velkého Kosíře při havárii stroje Mi-24V zahynuli čtyři příslušníci elitní 331. Tygří letky z Přerova.

Pomník padlého důstojníka rakouské c. k. armády v bitvě u Tovačova, která se odehrála 15.7.1866. Nápis na podstavci připomíná vojáka, který padl v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Pöttingeum – Ústav pro vzdělávání dívek – nechal postavit v l. 1894–1895 hrabě Emanuel Pötting-Persing (arch. Jakob Gartner). Zaměření školy se měnilo, mj. zde byla od r. 1899 první dívčí obchodní škola v Čechách. Od r. 1948 se škola soustředí na zdravotnickou výuku. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Pozorovatelna z roku 1962 vybudovaná pro potřeby štábu civilní ochrany okresu Přerov, opuštěná roku 1985. Od roku 2007 probíhají rekonstrukční práce.

Minerální pramen J. A. z Lichtenštejna je nejmladším v lázních Slatinice. Hydrogeology byl objeven r. 2009 a do provozu byl uveden r. 2011. Vrt má hloubku 372 m, voda je středně minerální, s vyšším obsahem sulfické síry a hodí se k léčbě kardiologických a metabolických chorob či pohybového aparátu.

Pramen sv. Jiří v lázních Slatinice byl otevřen r. 2001, má vývěr vedle lázeňské budovy Morava, pramen je v hloubce 92 m. Zdejší sirnaté prameny slouží léčebným účelům již od 16. stol., r. 1974 získaly Slatinice statut lázní. Od r. 2004 jsou lázně rozšiřovány a modernizovány.

Minerální pramen sv. Václava, vývěr z hloubky 165 m. Nynější stavební podoba je z roku 2004. U pramene je též první hloubkový vrt. Pramen se využívá od roku 1526.