Turistické cíle v okolí obce Přáslavice

Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.

Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.

Mariánský morový sloup postaven v l. 1716–1723 na paměť obětí moru z let 1713-1715. Postavila jej Renderova dílna. Na sochách se podílel Jan Sturmer a později Tobiáš Schütz. Původní tordovaný sloup při rekonstrukci v letech 1985–1992 nahrazen kopií.

Pískovcová socha Panny Marie na zdobeném sloupu. Dílo z roku 1882.

Sloup se sochou P. Marie je kamenosochařská práce z 1. pol. 19. stol. Stojí před kostelem Panny Marie Pomocné. Původně umístěn při polní cestě v katastru Nové Ulice. Přemístěn z důvodu častého poškozování. Na pilíři P. Marie na zeměkouli obtočené hadem. V seznamu kulturních památek zapsána r. 1964.

Sloup se sochou Panny Marie Lurdské je kamenosochařská práce místního významu z r. 1902.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého byl vztyčen r. 1709, obec v té době patřila kartuziánskému klášteru. Korintský sloup se sochou na členěném podstavci, na dříku sloupu je akantová kartuš s lp. 1709, socha sv. Jana se vynořuje z oblak s hlavami andělíčků. R. 2012 okolí sloupu parkově upraveno.

Sloup vztyčený na rozcestí cest mezi Křelovem a Neředínem nese na vrcholu sochu Jana Nepomuckého, který v době jeho stavby nebyl oficiálně ani blahoslaven, natož svatořečen. Také datum poslední obnovy (leden 1948) v sobě nese historický paradox.