Turistické cíle v okolí obce Ludéřov

Zajímavá stavba, pravděpodobně příležitostný větrný mlýn na Drahanské vrchovině.

Malé Hradisko se nachází na předměstí keltského oppida. V 17.-18. stol. zde stávala tvrz, která velice často měnila majitele. Pravděpodobně vznikla z hospodářského dvora a nakonec zanikla. Její lokalizace se udává do dvou možných míst. Přesné místo však doposud není stoprocentně známo.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.