Turistické cíle v okolí obce Lhota pod Kosířem

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

Toufarův vodní mlýn v Domamyslicích byl jedním ze dvou vodních mlýnů na Mlýnském potoku. Mlýn je částečně technicky zachován. Před mlýnem stávala mohutná lípa, stará přibližně 500 let. Bohužel byla v roce 2007 vyvrácena bouří.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.