Turistické cíle v okolí obce Slatinice

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.

Současná usedlost byla postavena počátkem 20. stol. na místě, kde údajně stávala tvrz a později kapitulní statek. Stavba vznikla pro rolníka Františka Hudce podle plánů stavitele Josefa Bracha z r. 1900. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.

Cihlová rozhledna, 282 m n. m., 15 m vysoká. Vystavěna r. 1843 jako součást zámeckého parku na přání hraběte Ervína Sylva-Tarouccy. Má neobvyklý osmiboký tvar. Po generální opravě veřejnosti přístupná od dubna 2016 v rámci placené prohlídky zámku.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.

Zaniklý Viklický hospodářský dvůr byl založen r. 1590 Pernštejny jako jejich největší dvůr. R. 1887 dvůr koupil David Gutmann a jeho syn Dr. Vilém Gutmann zde založil úspěšný chov býků. Po 2. sv. válce byl v majetku JZD. R. 1993 byl prodán za účelem zřízení rekreačního areálu a budovy byly zbourány.

Vilu v historizujícím slohu si nechal v r. 1895 postavit sladovník, představený olomoucké židovské náboženské obce a člen městského zastupitelstva Eduard Hamburger. Architektem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner a stavební práce vedl Johann Aulegk.

Vilu v neorokokovém slohu nechal v roce 1898 postavit Hans Passinger. Autorem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Stavební práce provedl Johann Aulegk.