Turistické cíle v okolí obce Příkazy

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Dům Štěstí ze 13. století je bývalý kanovnický dům se zahradou a zajímavou otevřenou kaplí. Později spojen s druhým kanovnickým domem tzv. Vikárkou, též ze 13. století. V místě byly objeveny nálezy z Velkomoravské doby.

Dům postaven na základech dvou starších středověkých domů. V pol. 19. stol. za majitelů Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové byla do průčelí domu vsazena plastika koně a od té doby se vžil název dům "U Černého koně" nebo "U Černého koníčka"

Měšťanský dům s gotickým jádrem ze 13. stol. se prvně zmiňuje r. 1362. Koncem 16. stol. byl E. Silbachem výrazně renesančně přestavěn. Po r. 1739 v majetku T. Hirsche – pravděp. tehdy opatřen domovním znamením jelena. V průběhu let byl opakovaně stavebně upravován. V 19. stol. přistavěno 3. patro.

Na místě gotických domů postaven koncem 16. stol. renesanční palác. Po pol. 19. stol. dům upravován, renesanční dispozice s architektonickými detaily zachována. Další úprava v l. 1867–71, sochařská výzdoba nedotčena. Honosný kamenný vstupní portál.

První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.

Expozice času je muzeum a výstava v bývalém městském domě z poč. 16.stol., který sloužil jako hospoda, věznice, mučírna, pálenice, ale i jako kulturní středisko. Navazuje na zaniklé muzeum hodin, významné sbírky z ČR.

Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.