Turistické cíle v okolí obce Příkazy

nebo vyberte

Příkazy

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 599 záznamů, 9 / 50 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
 fort XV
265.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
 fort XVII
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.
 fort XVIII
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 fort XX
229.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.
 fort XXII Lazecký
215.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.
 Gabrielov
400.0 m. n.m.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.
 Gorazdův dům
255.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.
 Grygov
206.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Grygov
V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.
 Hanácká kasárna
345.0 m. n.m.
Špitálská kasárna
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Výjimečný klasicistní vojenský objekt uvnitř městské zástavby byl postaven v místě starších staveb v letech 1838 až 1846. Kolem r. 1872 byl do objektu přesídlen 54. Moravský pěší pluk, zvaný Hanácký, po kterém získal svůj název. Armádě budova sloužila až do r. 2014.
 Hanácké muzeum
262.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Cholina
Hanácké muzeum v Cholině je provozováno od roku 1974. První předměty shromáždil ochotnický spolek v 50. letech 20. stol. Muzeum dokumentuje život na vesnici v oblasti Hané.
 Hanácké skanzen
226.0 m. n.m.
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Příkazy
Skanzen se nachází v centru obce Příkazy na návsi. První expozice v Hanáckém skanzenu byla otevřena r. 1990. Areál je tvořen hanáckým statkem s obytnou a hospodářskou částí z r. 1875 a 4 špaletovými stodolami z 1. poloviny 19. století.