Turistické cíle v okolí obce Veselíčko

Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého je součástí zámecké zahrady. Chronogram na soše určuje rok vzniku 1708. Autor sochy olomoucký David Zirna. Na dříku socha světce. V současnosti je socha v dezolátním stavu. Má uražené obě ruce a světci chybí hlava.

Senička roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Před starou obecní váhou se tyčí hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1823.

Socha vytvořena neznámým umělcem, datována r. 1719. Vysoká 4,5 m, zhotovena z maletínského pískovce. Světec znázorněn v kontrapostu, v levé ruce drží krucifix a pravou rukou se prsty dotýkají trupu. Barokní skulptura výborné výtvarné úrovně. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1973.

Socha pochází z první třetiny 19. stol. Klasicistní, autorsky neurčená svatojánská socha na trojdílném podstavci s netypicky tvarovanými volutovými křídly. Světec v klasickém postoji, v kanovnickém rouchu, v mírném kontrapostu. Na ruce krucifix. Socha r. 1994 prohlášena kulturní památkou.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Secesní vila z roku 1913 postavená pro tehdejšího litovelského starostu Sochu. Tehdy zde bylo umístěno i městské museum, na budovu byly osazeny historické kamenické prvky. Po roce 1945 budova připadla policejním složkám.

Pískovcové sousoší z r. 1866 nese mohutná profilovaná římsa. Vepředu mramorová deska s nápisem. Vlevo stojí Metoděj v biskupském rouchu, s pravou rukou žehnající a levou opřenou o štít s reliéfem sv. Jana Křtitele. Vpravo Cyril v mnišském šatu s kápí, s knihou opřenou o levý bok a s poutnickou holí v pravici.

U kapličky Panny Marie stojí kříž Kalvárie. Vznikla v roce 1840. Tvoří ji dvoustupňový hranol. Na čelní straně podstavce reliéf Nejsvětější Trojice. Boční sochy Panny Marie a sv. Jana. Hranolová podstava kříže s reliéfem sv. Máří Magdaleny.