Turistické cíle v okolí obce Vilémov

Slatinice patří mezi nejstarší moravské lázně. Poprvé jsou připomínány v roce 1558. V roce 1701 zde Jan Adam z Lichtensteinu zřídil lázeňský dům. Přírodním léčivým zdrojem je zde sirná voda využívaná ke koupelím.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.

Hospodářský dvůr postavený Liechtensteiny roku 1858. Dnes slouží rekonstruovaná stavba potřebám obce.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Tvrz či spíše opevněný dvorec v Loučanech údajně existovala již od r. 1269, ale jediná písemná zmínka je až z r. 1793. Podle všeho zde sídlila rodová větev Bočka z Líšnice, později šlo o majetek kartuziánů z Olomouce.

Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.

Samota Lusthaus vznikla jako myslivna a hostinec v 2. pol. 17. stol. na místě asi původního tzv. Horního dvora, možná i středověké tvrze (doposud jsou spíše nejasnosti). Objekt zanikl při husitském tažení. Dějiny místa jsou spjaté s nedalekými Drahanovicemi.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Několik uničovských domů středověkého původu s barokními či klasicistními fasádami, většinou opatřených atikami, kryjícími valbové střechy. Přes ochranu jádra města formou městské památkové zóny většinu objektů dodnes poškozují nevhodné modernisace.