Turistické cíle v okolí obce Uhlířské Janovice

Pozdně empírová náhrobní kaple baronů z Jelení, postavená na severovýchodním okraji Červených Peček v letech 1845 - 46 na místě renesančního hřbitovního kostela Všech svatých, zaniklého roku 1796. Obklopuje ji pohřebiště dalších majitelů panství.

Výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, při staré cestě, tvořící spojnici Sázavského kláštera s Prahou. V kapličce býval obraz sv. Prokopa malovaný na dřevě, kopie zázračného obrazu z roku 1638.

Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku.

Barokní kaple z roku 1713 na místě starší dřevěné kaple. Byla součástí areálu lázní u studánky Vosovka, která byla podle pověsti místem, kde se na počátku 11. století setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924. Areál je památkově chráněn od roku 1953.

Novobarokní kaple z roku 1904 na společném hřbitově pro Nebovidy a Červené Pečky, zřízeném počátkem 20. století na nebovidské straně hranice.

Barokní kaple z roku 1724, v roce 1863 přestavěná do dnešní podoby. Pozůstatky figurálních nástěnných maleb v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kaple představuje archetyp drobných kaplí, vznikajících při cestách na území středních Čech v 1. pol. 18. století.

Kaple sv. Vojtěcha stojí o samotě nad pramenem severozápadně od Bylan na Kutnohorsku. Je to výklenková kaple z konce 19. stol. s navazující jednoprostorovou stavbou obdélného půdorysu z režného zdiva. Ve výklenku stojí barokní socha sv. Vojtěcha z 18. stol.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Raně barokní františkánský klášterní komplex vybudován Adolfem Vratislavem ze Šternberka v l. 1690–94. Jeho autorem je pražský architekt Andrea de Quadri. Jako jeden z mála přečkal josefínské reformy. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.