Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Černovír

Kaple z r. 1771. Kaple obdélného půdorysu kryta sedlovou střechou se sanktusníkovou věžičkou. Průčelí členěno pilastry. Kaple osvětlována. Na stěnách i klenbě v interiéru fresky s výjevy ze života sv. Floriána, Vendelína, Isidora, Šebestiána. Doklad barokní architektury. Kaple zapsána do seznamu památek r. 1964

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha sv. Tomáše z r. 1873. Na hranolovém podstavci niky s reliéfy sv. Tomáše, sv. Rocha a Panny Marie Bolestné. Kamenná socha světce v mírném kontrapostu. Památka místního významu, není kulturní památkou zapsanou v seznamu památek. Před sochou smírčí kříž.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Socha Zmrtvýchvstání Krista stojí u kostela Panny Marie Pomocné. Vznikla v pol. 18. stol. Velmi hodnotné sochařské dílo. Postava Krista je ve výrazném kontrapostu. Hlava mírně přikloněna k pravému rameni, vzhlíží vzhůru. Na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Secesní vila z roku 1913 postavená pro tehdejšího litovelského starostu Sochu. Tehdy zde bylo umístěno i městské museum, na budovu byly osazeny historické kamenické prvky. Po roce 1945 budova připadla policejním složkám.

Sochy Herkulů z r. 1757, původně z hejčínského cukrovaru, dnes v Bezručových sadech v Olomouci.

Před kaplí Narození Panny Marie na návsi v Čechovicích stojí dvě významné sakrální sochy. U sochy sv. Anny uveden letopočet 1890. Socha sv. Josefa pochází z r. 1913. Jména autorů nejsou známa. Obě sochy stojí po stranách u vchodu do kaple. Mají význam jako památka regionální.

Sochy pocházejí z roku 1863. Umístěny jsou po obou stranách hlavního vstupu každá na samostatném podstavci. Jsou v mírně nadživotní velikosti. Sv. Cyril v mnišském rouchu a s knihou, sv. Metoděj jako arcibiskup v biskupském rouchu s berlou a biskupskou mitrou. Sochy nejsou kulturní památkou.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Sochy sv. Václava a sv. Kateřiny pocházejí z konce 18. stol. Vytesány jsou z jemnozrnného maletínského pískovce v nadživotní velikosti. Kamenosochařské barokní dílo z poloviny 18. stol. Nově posvěceny v r. 1997. Vynikající barokní práce. Sochy zapsány do seznamu památek v r. 1964.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.