Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Pavlovičky

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

První zmínka o vsi pochází z r. 1141 z listiny biskupa Zdíka. Po třicetileté válce byl Varhošť osídlen německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. V r. 1947 začleněn do vojenského újezdu Libavá a následně poničen. Dodnes tu zůstaly zbytky domů.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Pozdně barokní zámek postavený po r. 1765 v místě stržené gotické tvrze. Po požáru r. 1779 opraven. Zámek je obdélná jednopatrová stavba s rizality po stranách nádvorního průčelí. Hlavní průčelí zdůrazněno mělkým rizalitem se vstupním portálem.

Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.

Současná usedlost byla postavena počátkem 20. stol. na místě, kde údajně stávala tvrz a později kapitulní statek. Stavba vznikla pro rolníka Františka Hudce podle plánů stavitele Josefa Bracha z r. 1900. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Vilu v historizujícím slohu si nechal v r. 1895 postavit sladovník, představený olomoucké židovské náboženské obce a člen městského zastupitelstva Eduard Hamburger. Architektem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner a stavební práce vedl Johann Aulegk.

Vilu v neorokokovém slohu nechal v roce 1898 postavit Hans Passinger. Autorem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Stavební práce provedl Johann Aulegk.

Projektantem vily pro JUDr. Eduarda Šrota byl pražský architekt Ladislav Skřivánek a stavbu vedl Jan Komrska. Tato kulturní památka z r. 1924 je pozdním příkladem historismu v moderní architektuře a vzácným čistým příkladem ohlasu renesance v rámci celé severní Moravy.