Turistické cíle v okolí obce Olomouc

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole

Památník vzniku republiky a obětí 1. světové války vznikl podle projektu architekta ing. Františka Koláře. Slavnostnímu odhalení 18.9.1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná opodál ležící pamětní kámen. Později přidána pamětní deska obětem 2. světové války.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Původně parní pila a šrotovna vznikla v 19. století. Po požáru r. 1910 přestavěna. Mlýn fungoval do 70. let 20. stol. Později zchátral. Po roce 1989 byl částečně zbořen a přestavěn na byty.

Nepatrné reliéfní zbytky tvrze z poloviny 13.století