Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Nedvězí

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Zaniklá ves Mitrov v blízkosti Alojzova. Písemná zmínka např. v r. 1386, r. 1511 již pustá. Zanikla zřejmě v období uherských válek ve 2. pol. 15. stol.

Modlitebna Českobratrské církve evangelické byla postavena v l. 1926–1927 ve stylu art deco (arch. Bohumír Kozák). Stavbu vedli stavitelé bratři Vondříčkové, zaplacena byla členy sboru církve. Autorkou současné podoby interiéru modlitebny s plastikou stromu – kříže je arch. Barbora Veselá.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Poměrně neznámá mohyla-pomník vzniku republiky r. 1918 za obcí Bílovice u Kostelce na Hané.

Tvrz vznikla zřejmě již před r. 1368. Poprvé se však zmiňuje až v r. 1407, a to jako pustá. Později snad byla ještě obnovena, ale v 2. pol. 15. stol. zcela zanikla. Po tvrzi se nic nedochovalo.

Budova z let 1828–30, přestavována v letech 1924 a 2006.

Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.

Most přes říčku Blatu zdobí dvě barokní sochy – sv. Jana Nepomuckého z r. 1826 a sv. Františka Saleského z r. 1858. U mostu je také pomník z r. 1904, který je připomínkou regulačních prací. R. 1945 měl most vyhodit do povětří důstojník ustupující německé armády, starosta obce mu to však rozmluvil.