Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Nedvězí

Tvrz či spíše opevněný dvorec v Loučanech údajně existovala již od r. 1269, ale jediná písemná zmínka je až z r. 1793. Podle všeho zde sídlila rodová větev Bočka z Líšnice, později šlo o majetek kartuziánů z Olomouce.

Bývalý lom, zvaný Loupežník, s jezírkem napájeným jen spodními vodami.

Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.

Samota Lusthaus vznikla jako myslivna a hostinec v 2. pol. 17. stol. na místě asi původního tzv. Horního dvora, možná i středověké tvrze (doposud jsou spíše nejasnosti). Objekt zanikl při husitském tažení. Dějiny místa jsou spjaté s nedalekými Drahanovicemi.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Vyhlídková věž Maják o výšce 16,3 m postavena v letech 2017-2024 v soukromém areálu Přístav Hlušovice, který byl vybudován v námořnickém stylu. Přístupná v otevírací době přilehlé restaurace Captain Club.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.