Turistické cíle v okolí obce Bystrovany

Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.

Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.

Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.

Mariánský morový sloup postaven v l. 1716–1723 na paměť obětí moru z let 1713-1715. Postavila jej Renderova dílna. Na sochách se podílel Jan Sturmer a později Tobiáš Schütz. Původní tordovaný sloup při rekonstrukci v letech 1985–1992 nahrazen kopií.

Pískovcová socha Panny Marie na zdobeném sloupu. Dílo z roku 1882.

Kamenný sloup se sochou Panny Marie Cellenské (též Mariazellská) nechali zhotovit v r. 1879 Jan a Anna Vytáskovi z Vojnic.

Sloup se sochou P. Marie je kamenosochařská práce z 1. pol. 19. stol. Stojí před kostelem Panny Marie Pomocné. Původně umístěn při polní cestě v katastru Nové Ulice. Přemístěn z důvodu častého poškozování. Na pilíři P. Marie na zeměkouli obtočené hadem. V seznamu kulturních památek zapsána r. 1964.