Turistické cíle v okolí obce Bystrovany

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní sochařská práce z dílny Filipa Jakuba Sattlera z roku 1735. Sousoší s Ukřižovaným Kristem a plačící sv. Máří Magdalenou. Umístěno ve středu cestní sítě hřbitova. Významná pohledová dominanta s druhotnou funkcí centrálního kříže v prostoru hřbitova. Prohlášeno za kulturní památku v r. 2019.

Barokní špitál sv. Norberta s kaplí byl postaven premonstráty v letech 1696-1698. Špitál zanikl spolu s klášterem a převorstvím v době josefínských reforem r. 1784. Později byl objekt v majetku rodu Saint-Genois a Lichtenštejnů. V současnosti budova zvaná „lesovna“ patří Lesům ČR.

Vodní mlýn poprvé zmiňovaný v roce 1437 v souvislosti se změnou majitele. Posledními známými mlynáři byli pan Kadlec, následoval pan Solař. Zrušen kolem roku 1970 a postupně devastován. Dnes výletní hospůdka a obytný dům.

Most přes říčku Hloučelu v Prostějově na Olomoucké ulici z roku 1870, postavený na starších základech. V roce 2007 byl nahrazen novým železobetonovým mostem. Socha sv. Jana z Nepomuku přemístěna na pravý břeh.

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.

Klasicistní pravidelný patrový objekt zbrojnice, vystavěný z popudu císařovny Marie Terezie v l. 1769–71. Dnes využíván Universitou Palackého.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

Trojkřídlý patrový zámek byl přestavěn ze starší tvrze v 16. stol. Roku 1830 vyhořel a byl pozdně empírově upraven. V dnešní době slouží jako obecní úřad a knihovna.