Turistické cíle v okolí obce Příbor

Kostel sv. Vavřince byl postaven nákladem S. F. Rebentische v letech 1740 – 1746. Tato jednolodní stavba nad levým břehem Olešné nahradila dřívější dřevěný kostel přenesený sem údajně z Metylovic.

Barokní kostel nechali postavit v l. 1716-30 manželé Rudolf a Rozálie Widomusovi jako poděkování Pánu Bohu za záchranu života před morem, který postihl město Místek r. 1715. V l. 1716-20 byla postavena první část kostela (presbytář), v l. 1728-30 druhá (loď, kůr). Po r. 1989 komplexně opravován.

Kostel byl postaven r. 1577 náhradou za starý dřevěný kostel, vysvěcen byl r. 1653. R. 1745 byla přistavěna kaple sv. Barbory, r. 1781 byl kostel stavebně upravován. Od r. 1696 nese věž zvony, před r. 1892 byly instalovány věžní hodiny. V l. 1869 a 1960 byl kostel opravován.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Gotický kostel byl postaven poč. 16. stol. (vysvěcen r. 1510) původně jako jednoduchá kaple, která byla postupnými přístavbami rozšířena na kostel. R. 1613 byl upraven presbytář a věž. Na přel. 19. a 20. stol. byl kostel celkově regotizován do současné podoby. Dnes je chráněnou kulturní památkou.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Dřevěný vysoký kříž s malbou Ježíše Krista na plechovém podkladu při okraji Frýdku-Místku při cestě do Lískovce. Nejpozději v 60. letech 18. století již stál na svém současném místě. Může však být ještě starší.

Kříž, který se nachází na turistické trase vedoucí k hradu Starý Jičín.

Litinový černý kříž z pozlaceným ukřižovaným Kristem na Horní Čeladné. Nechal jej r. 1847 zbudovat olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef Somerau-Beckh pro zbožné zaměstnance zdejších železáren.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.