Turistické cíle v okolí obce Kopřivnice

Hřbitovní kostelík z r. 1516. V roce 1611 zbořen, ale již r. 1645 obnoven M. Knurovou. Renesanční stavba s některými gotizujícími prvky v severovýchodní části historického jádra města.

Původní dřevěná kaple z r.1672 pro místní pasekáře, chalupníky a zaměstnanca sklářské huti zbořena do r.1814. Nahrazena zděným kostelem sv. Máří Magdaleny z let 1812-14. Strohému zevnějšku je protipólem bohatě řešený interiér.

V jádře gotický kostel sv. Martina z konce 13. či počátku 14. stol. Nejstarší částí stavby je současný presbytář. Jednolodní kostel s mohutnou průčelní věží snad původně i pevnostního charakteru. Na přelomu 18. a 19. století upravován. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.

Barokní kostel stojí na místě pův. gotického kostela ze 14. stol. Když starší kostel r. 1661 vyhořel, byl na jeho místě r. 1680 postaven kostel nový. Krátce poté byl vypálen. R. 1740 byly k opravovanému kostelu přistavěny dvě boční kaple. Kostel zdobí známý obraz A. Liebschera „Valašská Madonna“.

Kostel sv. Maxmiliána vystavěn v letech 1759 - 1769. Barokní jednolodní stavba s věží v horní části hukvaldského náměstí naproti zámku.

Dřevěný kostel byl postaven původně jako gotický r. 1485. Ještě r. 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. R. 1808 se zmiňuje jako velmi zchátralý, v l. 1867-1891 prošel velkou opravou, při které byl výrazně přestavěn. Znovu byl opravován v l. 1931-1932, 1950 a 1995-1996. Patří mezi chráněné památky ČR.

Kostel stojí na místě původního dřevěného kostela. Pro jeho chatrný stav a také proto, že byl příliš malý se obec rozhodla vybudovat kostel nový. V l. 1824-1826 byl postaven zděný kostel v barokním stylu. V bočních stěnách kostela jsou zazděné renesanční náhrobky (16. stol.) z původního kostela.

Kostel svatého Mikuláše vystavěn na přelomu 17. a 18. století. Nad vchodem kamenný erb kardinála Schrattenbacha. Koncem 2. světové války kostel poničil požár. Shořela kostelní věž a také matriční knihy. V roce 1998 prošel kostel rozsáhlou opravou.

Kostel sv. Mikuláše jehož počátky sahají až do 14. století a rodová krypta hrabat Vetterů z Lilie. Při kostelní zdi zachovány cenné náhrobky Vetterů z Lilie.

Kostel sv. Ondřeje postaven patrně v r.1551, kdy nahradil starší zchátralý kostel. Na přelomu 16. a 17. stol. je správě protestantů, poté jezuitů. Jednoduchá roubená stavba s krytou palačí a malou věží. Národní kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla snad postavený již v roce 1250. V roce 1583 přestavěn a roku 1692 dostavěna věž. Náhrobní kameny jsou v seznamu kulturních památek. Naposledy upravován počátkem 20. stol.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel z přel. 17. a 18.stol. zasvěcený sv. Arch. Michaelu. Do ČR převezen za 1. rep. ze Zakarpatské Rusi. R. 1931 opraven do dnešní podoby. Nově zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře - jejich obrazy ukradeny r.1994.