Turistické cíle v okolí obce Žilina

Hřbitovní kostelík sv. Františa Serafinského byl postaven v roce 1622 spolu s novým příborským hřbitovem. V roce 1994 celkově opraven.

Současný římskokatolický barokní kostel sv. Jakuba staršího byl postaven v r. 1777 na místě staršího dřevěného kostelíka z r. 1655. Současně s kostelem vznikla i fara, která je nedílnou součástí církevního areálu. U kostela je socha sv. Jana Nepomuckého patřící mezi kulturní památky.

Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762).

Filiální kostel sv. Jana Křtitele byl založen jako hřbitovní. Na základech presbytáře a lodi pozdně gotické stavby byl r. 1634 postaven nový kostel. Kostelní věž se stavěla v l. 1717–1780. R. 1769 byl kostel rozšířen, r. 1891 byl novogoticky upraven presbytář. Hřbitov byl zrušen v 2. pol. 20. stol.

Barokní kostel z 18. stol zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Věž byla přistavěna až na počátku 20. stol. Interiér vyzdobil Jan Köhler. Před kostelem je misijní kříž z roku 1834.

Kostel byl postaven v l. 1267-1305 (základy byly položeny 2 roky před zal. města, aby byl chrám dominantou). V l. 1744-74 byly přistavěny kaple rotundového typu. Kostel byl v průběhu času opakovaně stavebně upravován a nese znaky všech hlavních stavebních slohů. Je součástí Městské památkové zóny.

Gotický kostel sv. Kateřiny byl postaven ve 14. stol. na kraji vsi Tamovice, zaniklé v období středověku. Existují domněnky, že část kostela stojí na románských základech. Pod dlažbou kostela bylo objeveno 10 hrobů, r. 2011 proběhl v kostele archeologický výzkum a poté rekonstrukce kostela.

Hřbitovní kostelík z r. 1516. V roce 1611 zbořen, ale již r. 1645 obnoven M. Knurovou. Renesanční stavba s některými gotizujícími prvky v severovýchodní části historického jádra města.

V jádře gotický kostel sv. Martina z konce 13. či počátku 14. stol. Nejstarší částí stavby je současný presbytář. Jednolodní kostel s mohutnou průčelní věží snad původně i pevnostního charakteru. Na přelomu 18. a 19. století upravován. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.

Barokní kostel stojí na místě pův. gotického kostela ze 14. stol. Když starší kostel r. 1661 vyhořel, byl na jeho místě r. 1680 postaven kostel nový. Krátce poté byl vypálen. R. 1740 byly k opravovanému kostelu přistavěny dvě boční kaple. Kostel zdobí známý obraz A. Liebschera „Valašská Madonna“.

Kostel sv. Maxmiliána vystavěn v letech 1759 - 1769. Barokní jednolodní stavba s věží v horní části hukvaldského náměstí naproti zámku.

Kostel stojí na místě původního dřevěného kostela. Pro jeho chatrný stav a také proto, že byl příliš malý se obec rozhodla vybudovat kostel nový. V l. 1824-1826 byl postaven zděný kostel v barokním stylu. V bočních stěnách kostela jsou zazděné renesanční náhrobky (16. stol.) z původního kostela.