Turistické cíle v okolí obce Albrechtice

Středověká tvrz Sobků z Kornic zde byla vystavěna již v 15. stol. Barokní přestavbu provedli na počátku 18. stol. páni ze Saint Genois. Klasicistní dostavbu provedena kolem r. 1770 - 73. R. 2009 se vlivem neúdržby část zámku zřítila. Od r. 2011 nový majitel provádí opravy.

Dřevěná zvonička valašského typu s rámovou konstrukcí a jehlancovou šindelovou střechou v okrajové části Místku zvané Bahno na mírném návrší nad vodním náhonem. Církevní objekt (zvonička nebo kříž) zde stával nejpozději od pol. 18. století. Zvonička je poměrně udržovaná a slouží doposud svému účelu.

Rozhledna na kopci Husarůvka z roku 2004. Součástí je budova obecního úřadu a dalších služeb. Celoročně přístupná. Výška 17 m s výborným výhledem do okolí, hlavně dominanta Beskyd s Žermanickou přehradou.

V tzv. Rybím domě jsou k vidění v 5 velkých a několika menších akváriích ryby z našich řek a rybníků jako je např. kapr, štika, sumec (albín), jeseter, lín, karas, bolen, amur, parmičky, slunka obecná, cejn, ale i méně známé druhy akvarijních ryb a jiných živočichů.

Renes. čtyřkřídlý zámek vystavěný v l.1575–77 Barskými z Baště. Po pol. 18. stol majetkem Mönnichů a r. 1791 Lariš-Mönnichů. Koncem 19. stol. přechází do rukou knížat ze Starhemberku. Po r.1945 zkonfiskován. Dnes je zchátralý zámek opravován.

Renesanční zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze v pol. 16. stol. Sedlnickými z Choltic. V l. 1917–20 zde byla ubytovna pro maďarské a české vojáky. Zámek chátral a v roce 1924 se dokonce část zřítila. Později byl celý zámek rozebrán.

Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.

Školní budova tzv. stará škola vystavěná v roce 1856.

Barokní socha sv. Antonína Pěstouna s dítětem v náručí na zdobeném kamenném podstavci při farním kostele sv. Jana Křtitele ve Frýdku.

Barokní kamenná plastika sv. Barbory z 20. let 18. stol od Matyáše F. Weissmanna. Původně umístěna u vstupu na městský hřbitov, dnes Komenského sady. Nejpozději v 50. letech přemístěna ke kostelu sv. Jošta.

Socha sv. Floriána v Šenově u Ostravy je datována na počátek 19. století (nedochovala se žádná zmínka o autorovi, který tuto sochu zhotovil).

Barokní kamenná plastika sv. Floriána z roku 1753 od místního sochaře Antonína Weissmanna. Původně stávala na začátku Bruzovské ulice, nejpozději koncem 50. let 20. stol. přesunuta do Komenského sadů blízko kostela sv. Jošta.