Turistické cíle v okolí obce Vyšní Lhoty

Řeka Morávka tvoří kaňon přirozeného štěrkonosného toku. Po celém profilu toku je řada skalních prahů a peřejí. Řeka se místy zařezává do hloubky 7 metrů. Rozloha 49,64 ha.

Ruina Prochaskovy vily nad Komorní Lhotkou. Bývalá lázeňská budova v alpském stylu vystavěna na sklonku 19. stol. Mezi válkami sloužila charitě České srdce, později domov důchodců a zotavovna. V současnosti je z budovy zřícenina v soukromých rukou.

Malý venkovský zámek byl nad pravým břehem Lučiny postaven někdy kolem roku 1730 jako součást areálu dvora. Zámek se dvorem zchátral během let užívání JZD a v letech 1997-98 byl i se dvorem zbořen.

Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce. Odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje.

Zachovalý mlýnský náhon vybudovaný v souvislosti s fojtským mlýnem zmiňovaným r.1636, kdy jej kupuje hrabě František z Oppersdorfu. Na místě mlýna dnes stojí Mališova pila. Náhon bere vodu z řeky Ostravice, kam ji opět pod Pržnem vrací.

Novorenesanční budova radnice z let 1928-1929. Postavena podle návrhu Viléma Richtera z Ostravy.

Novorenesanční budova postavená Katolickou besedou v roce 1894 jako Národní dům. Později byla budova dominující jižní straně náměstí přeměněna na radnici.

Původní radní dům postaven roku 1496. V roce 1661 přestavěn v renesančním slohu a v roce 1800 přestavba do barokní podoby. Po požáru v roce 1836 budova přebudována J. Kornhäuselem do klasicistní podoby. Dodnes plní svůj účel.

Budova městské správy ve slezské části souměstí Frýdek - Místek vzniklá postupnou výstavbou secesní (1902-3) a funkcionalistické (1930) části. Velká rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Budova radnice a městské spořitelny moravské části nynějšího dvojměstí z roku 1898. Po sloučení Místku s Frýdkem slouží jako škola.

Budova bývalého zámečku postaveného za rodu Pražmů z Bílkova v 18. století. V roce 1932 přestavěn pro potřeby školství. Dnes nepřístupný.

Na místě vodního mlýnu zřídil po r. 1868 textilní podnikatel A. Landsberger tkalcovnu, úpravnu sukna a bělidlo. Stávající vodní pohon byl později nahrazen kotelnou s vysokým cihlovým komínem. Po požáru v r. 1912 upravena střecha i fasáda. Po r. 1945 objekt začleněn do n. p. Slezan, s označením 06.