Turistické cíle v okolí obce Hukvaldy

Barokní kostel nechali postavit v l. 1716-30 manželé Rudolf a Rozálie Widomusovi jako poděkování Pánu Bohu za záchranu života před morem, který postihl město Místek r. 1715. V l. 1716-20 byla postavena první část kostela (presbytář), v l. 1728-30 druhá (loď, kůr). Po r. 1989 komplexně opravován.

Kostel byl postaven r. 1577 náhradou za starý dřevěný kostel, vysvěcen byl r. 1653. R. 1745 byla přistavěna kaple sv. Barbory, r. 1781 byl kostel stavebně upravován. Od r. 1696 nese věž zvony, před r. 1892 byly instalovány věžní hodiny. V l. 1869 a 1960 byl kostel opravován.

Gotický kostel byl postaven poč. 16. stol. (vysvěcen r. 1510) původně jako jednoduchá kaple, která byla postupnými přístavbami rozšířena na kostel. R. 1613 byl upraven presbytář a věž. Na přel. 19. a 20. stol. byl kostel celkově regotizován do současné podoby. Dnes je chráněnou kulturní památkou.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Dřevěný vysoký kříž s malbou Ježíše Krista na plechovém podkladu při okraji Frýdku-Místku při cestě do Lískovce. Nejpozději v 60. letech 18. století již stál na svém současném místě. Může však být ještě starší.

Okrasný pseudogotický litinový kříž na kamenném soklu, vystavěný na samém vrcholu beskydské Kněhyně (1257 m) z iniciativy olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu v roce 1860. V roce 2000 rekonstruován.

Litinový černý kříž z pozlaceným ukřižovaným Kristem na Horní Čeladné. Nechal jej r. 1847 zbudovat olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef Somerau-Beckh pro zbožné zaměstnance zdejších železáren.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Objekt bývalé textilní přádelny fa. Landsberger, vystavěné v r. 1892 v rámci frýdecké tovární čtvrti. Dvojpodlažní mohutný objekt s cennou fasádou s detaily z režného zdiva se stal jednou z význačných dominant města. V roce 2014 byla zahájena se souhlasem vedení města jeho demolice.

Městský dům, stojící na místě jedné z bran městského opevnění, byl postaven r. 1796. Byl obydlím bohatých měšťanů, s přestávkou za doby totality byl dům v majetku rodiny Langů, známé díky tradici výroby betlémů. Po r. 1989 rodina dům převedla na Muzeum Beskyd a dnes je zde galerie.

Lašské muzeum Kopřivnice sídlí v bývalé klasicistní vile rodiny Šustalů z r. 1889. Sbírky utvářel známý konzervátor a památkový referent Emil Hanzelka. Od r. 1999 je vila kulturní památkou.