Turistické cíle v okolí obce Staříč

Barokní kostel nechali postavit v l. 1716-30 manželé Rudolf a Rozálie Widomusovi jako poděkování Pánu Bohu za záchranu života před morem, který postihl město Místek r. 1715. V l. 1716-20 byla postavena první část kostela (presbytář), v l. 1728-30 druhá (loď, kůr). Po r. 1989 komplexně opravován.

Kostel byl postaven r. 1577 náhradou za starý dřevěný kostel, vysvěcen byl r. 1653. R. 1745 byla přistavěna kaple sv. Barbory, r. 1781 byl kostel stavebně upravován. Od r. 1696 nese věž zvony, před r. 1892 byly instalovány věžní hodiny. V l. 1869 a 1960 byl kostel opravován.

Gotický kostel byl postaven poč. 16. stol. (vysvěcen r. 1510) původně jako jednoduchá kaple, která byla postupnými přístavbami rozšířena na kostel. R. 1613 byl upraven presbytář a věž. Na přel. 19. a 20. stol. byl kostel celkově regotizován do současné podoby. Dnes je chráněnou kulturní památkou.

Roubená chalupa byla postavena přibl. r. 1781 jistým Folwarcznym. Poté byla koupena rodinou Kotulů, která zde žila do r. 1975. Je zařízena dobovým nábytkem a předměty ilustrujícími život středně bohaté rodiny. U chalupy stojí funkční větrný mlýnek. Od r. 1979 je zde expozice Těšínského muzea.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Dřevěný vysoký kříž s malbou Ježíše Krista na plechovém podkladu při okraji Frýdku-Místku při cestě do Lískovce. Nejpozději v 60. letech 18. století již stál na svém současném místě. Může však být ještě starší.

Kříž s letopočtem 1863, který snad upomíná na místo vstupu na hřbitov u prvního dnes již zaniklého dřevěného kostela v obci.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.

Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Objekt bývalé textilní přádelny fa. Landsberger, vystavěné v r. 1892 v rámci frýdecké tovární čtvrti. Dvojpodlažní mohutný objekt s cennou fasádou s detaily z režného zdiva se stal jednou z význačných dominant města. V roce 2014 byla zahájena se souhlasem vedení města jeho demolice.