Turistické cíle v okolí obce Jindice

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.