Turistické cíle v okolí obce Kunčice pod Ondřejníkem

Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Socha sv. Antonína Paduánského při začátku silnice vedoucí z Vyšních Lhot na horu Prašivá, kde stojí dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského a turistická chata s vyhlídkou.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek. Autorem je lidový sochař Garba. V r. 1997 socha zrestaurována a přesunuta z Dřevjaného kpce ke kostelu sv. Václava v Bašce.

Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

Beskydský vrchol poblíže hrádku na Bílé. Strategické místo a utváření terénu na vrcholu kopce vyvozuje domněnku možného zásahu člověka. Místo čeká na podrobný archeologický průzkum.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.