Turistické cíle v okolí obce Čeladná

nebo vyberte

Čeladná

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM)
Nalezeno celkem 304 záznamů, 21 / 26 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 šance Řečice
Šance
pevnost, bunkr, zaniklý, není známo, Moravskoslezský kraj
Zaniklá drobná pevnost-šance-typu reduta nad soutokem řeky Ostravice s Řečicí. Vznikla v 17.stol. na obranu cesty z Uher. Zanikla neznámo kdy. Existují dvě možnosti její lokalizace. Buď je zatopena přehradou Šance nebo stávala na kopci Šance (575m).
 Skácelův kříž
Kopčanka - Hájov, Hukvaldy
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.
 Skalice
Skalická Strážnice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.
 Skalický lom
Skalice
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Zaniklý lom v obci Skalice, který se nachází asi 1 km vzdušnou čarou od horního konce Skalice s kostelem sv. Martina.
 skautská mohyla na Ivančeně
925.0 m. n.m.
Ivančena u Lysé hory
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Malenovice
Skautský památník na Ivančeně pod Lysou horou vybudovaný v r. 1946 ostravskými skauty na paměť 5 jejich členů, kteří byli 24. dubna 1945 popraveni nacisty v Těšíně. Kamenná mohyla symbolizuje boj za svobodu, vlastenectví a přátelství.
 sloup Panny Marie Karmelské
357.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.
 Šmiřákův mlýn
mlýn, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Kozlovice
Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.
 socha Radegasta
454.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Dolní Bečva
Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.
 socha sv. Antonína Paduánského
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Vyšní Lhoty
Socha sv. Antonína Paduánského při začátku silnice vedoucí z Vyšních Lhot na horu Prašivá, kde stojí dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského a turistická chata s vyhlídkou.
 socha sv. Barbory
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Frýdek
Barokní kamenná plastika sv. Barbory z 20. let 18. stol od Matyáše F. Weissmanna. Původně umístěna u vstupu na městský hřbitov, dnes Komenského sady. Nejpozději v 50. letech přemístěna ke kostelu sv. Jošta.
 socha sv. Floriána
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Frýdek
Barokní kamenná plastika sv. Floriána z roku 1753 od místního sochaře Antonína Weissmanna. Původně stávala na začátku Bruzovské ulice, nejpozději koncem 50. let 20. stol. přesunuta do Komenského sadů blízko kostela sv. Jošta.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Skalice
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.