Turistické cíle v okolí obce Frýdlant nad Ostravicí

Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.

Barokní socha z r. 1736 od neznámého autora v dolní částí náměstí v Brušperku. Vznikla nákladem faráře L. Červinky a místeckého děkana K. J. Paška. Na náměstí nyní stojí kopie z r. 1994.

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Pololidová kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na nevysokém podstavci s letopočtem 1839 postavená nákladem rodiny Muroňovy. Socha se nachází v osadě Úspolka za přehradou Morávka, u bývalé cesty k mostku přes říčku Morávku.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.

Hrádek z kterého zbyly dnes už jen zbytky, vznikl asi ve 13. st. Nález erbu napovídá, že zde sídlili páni z Deblína. Poté ho nejspíše vlastnili bratři Stangeové, kteří přišli ze Saska. Ke sklonku 13. století, byl hrádek opuštěn a nahradila ho tvrz.

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.