Turistické cíle v okolí obce Sovinec

Kamenný tříobloukový most vznikl zřejmě v letech 1712-1713 a r. 1717 byl doplněn o sochu sv. Jana Nepomuckého. V r. 2011 se uvažovalo o jeho zbourání, k čemuž však naštěstí nedošlo a nakonec byl zařazen mezi kulturní památky ČR. V r. 2013 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zmínka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.

V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody. Doložen již v roce 1669. V roce 2004 prameniště zrekonstruováno. Voda je naprosto nezávadná, chladná a chutná.

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.