Turistické cíle v okolí obce Huzová

Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Bývalý zájezdní hostinec z počátku 19. století. Roku 1849 zde J. Mánes maloval hanácká děvčata. Od roku 1911 budova secesně přestavěná, dnes Městské vzdělávací a informační centrum.

Zaniklá tvrz, která se objevuje poprvé v písemných pramenech r. 1358 kdy se odtud psali pánové Ondřej a Staněk. R. 1376 tvrz koupil Vilém, který však sídlil jinde a zde býval až o mnoho let později. R. 1416 tvrz koupil Pešík ze Lhoty. R. 1464 se zmiňuje jako pustá, zničena za husitských válek.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.

V zámek byla po roce 1612 přestavěna Janem Bokůvkou z Bokůvky starší tvrz. V 18. století provedl Ignác Chorynský z Ledské barokní úpravy. V r. 1841 se stal zámek majetkem Milosrdných sester, které založily sociální ústav, ten je zde dodnes.

Pomník postavený na paměť bitvy u Tovačova za prusko-rakouské války, ke které zde došlo 15.7.1866 v prostoru lesíka Bažantnice od 9 do 11 hod. Na čelní straně je 288 jmen padlých vojáků, dnes však obtížně čitelných. Původní oplocení se nedochovalo.

Památný kříž nacházející se v místech hromadných hrobů obětí moru z roku 1792 a cholery roku 1831, nedávno zrestaurovaný.

Dům Paní v Tovačově, který nechal postavit šlechtic Ctibor Tovačovský z Cimburka v pol. 15. století. Měl sloužit výhradně zdejším zámeckým paním.