Turistické cíle v okolí obce Podlesí

Návštěvnické centrum turistických známek najdete v bývalé budově rýmařovského gymnázia z r. 1872. V místě najdete všechny turistické známky, které byly vyrobeny.

Zděná rozhledna na horním okraji Nové Vsi postavená v letech 2013-2014 kromě vlastní osmiboké vyhlídkové věže zahrnuje i muzeum, dětský koutek, úschovnu kol a lyží, sociální zařízení a informační centrum. Je majetkem obce Dolní Moravice, která otevírací dobu uvádí na svých stránkách.

Novogotická kaple z r. 1905, nikdy nevysvěcena, později s přistavěným chudobincem, pak školou, dnes penzion. Kaple přeměněna na restauraci. Část obce v letech 1987-1997 vystěhována, zbořena a zaplavena vodním dílem Slezská Harta.

Panský dům č. p. 13 vznikl zřejmě přestavbou starší budovy v 1. třetině 19. stol. jako obydlí pro zaměstnance zámku. V poslední třetině 20. stol. upraven. V současnosti je památkově chráněn a slouží jako Základní umělecká škola.

Dominantní scenerie Jeseníků nedaleko vrcholu Pradědu nad Ovčárnou. Místo proslavené pověstmi o sletech čarodějnic. Výskyt vzácné flóry.

Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.

Technicky unikátní dílo nádrže přečerpávací elektrárny ve vrcholu hory Mravenečník stavěné od roku 1978 a spuštěné v roce 1996. Nádrž o objemu tři milony kubických metrů v nadmořské výšce 1350 m s plochou 15 ha vodní plochy je největší v Evropě.

Razovské tufity je přírodní památka – zaniklý lom v Razové, 10 km od Bruntálu. Vytěžené tufity sloužily již od středověku jako stavební materiál při výstavbě domů, hradů a kostelů v širokém okolí.

Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.