Turistické cíle v okolí obce Kobylnice

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Evangelický kostel v Přelouči pochází z let 1904-1905. Z iniciativy faráře Františka Klapuše novorenesanční stavbu projektoval architekt Ing. Rudolf Kříženecký. Podle presbyteriánských chrámů v USA vytvořil v Čechách jedinečný kostel se sgrafity a biblickými citáty v omítce.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Budova z let 1792–1798 nahradila starší dřevěnou faru, zbořenou v roce 1791. Od roku 2005 v soukromých rukou, slouží k bydlení. Budova je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.