Turistické cíle v okolí obce Bystřice nad Pernštejnem

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Zaniklý hrad poprvé zmíněný v r. 1280. Zanikl pravděpodobně koncem 13. stol.

Hrobka postavena v novogotickém stylu roku 1832, pohřbívá se zde od roku 1838. Obdélná stavba z lomového kamene, uvnitř lomená valená klenba.

Zaniklá tvrz. V pol. 14. stol. Jimramov koupil Archleb z Kunštátu, který tvrz v té době založil nebo již stála. Dále se zmiňuje r. 1392, kdy Archleb vybudoval blízký hrad Skály a tvrz byla pro lepší sídlo opuštěna. V 1. pol. 15 stol., kdy byla v majetku pánů z Cimburka se uvádí již jako pustá.

Zámek byl postaven v roce 1593 Pavlem Katharýnnem Katharu a později byl často přestavován. Po roce 1948 v něm byla škola, což zámek částečně poškodilo. V roce 1991 byl v restituci vrácen rodu Belcrediů.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Lidová kaple nejasného stáří, poprvé uváděna roku 1596. Vzácná ukázka lidové sakrální architektury.

Již patrně v 15. stol. zde stávala gotická zvonice, ke které byla později přistavěna kaple. V r. 1755 zakoupen zvon sv. Donáta. V r. 1771 byla dokončena rozšiřující barokní přestavba. V r. 1996 byly pod omítkou v presbytáři a na vítězném oblouku objeveny rokokové fresky.

Lidová stavba zvoničky z roku 1856, zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému.

Při likvidaci původního hřbitova na dnešním Palackého náměstí byl roku 1670 zřízen nový u cesty na Doubravník. U něj postavena centrální kaple s hranolovou předsíní a nižším přístavkem. Hřbitov přemístěn 1886 dále k severu, kaple i ohradní zeď zachovány.

Románská kaple upravená barokně. Přestavbu kaple po r. 1727 objednal opat V. Vejmluva, projekt chybně připisován J. B. Santinimu. R. 1860 byla upravena v romantizujícím slohu, v 80. letech 20 stol. jí byl při opravě navrácen původní vzhled.